Modelové kolejiště na Chodově

O jednom malém domácím kolejišti v HO a nejen o něm...

Něco o kolejišti

Historie tohoto kolejiště začíná na přelomu března roku 2006, kdy jsem asi po tříletém působení v klubu železničních modelářů na Stanici techniků DDM Praha na Julisce začal se stavbou vlastního modelu.

Před stavbou

Před začátkem vlastní stavby přede mnou stálo několik důležitých otázek. První dilema v sobě skrývalo problém rozchodu. HO nebo TT? U HO se sice omezím na kolo se stanicí, ale zase se budoucí modely můžou prohánět po klubovém kolejišti v Dejvicích. U TT bych tuhle možnost neměl. Tak jsem řekl, chci HO. No jo, co ale teď? Udělat výřez krajiny nebo malou stanici na lokálce? Při výřezu bych si moc neužil co se ježdění týče a tak sem vzal zavděk okruhu s lokálkovou stanicí s odbočující vedlejší tratí. A jak jsem dneska spokojenej!

Stavba

Rám kolejiště tvoří kostra postele, která je po každé straně straně nastavená o asi 10 cm, čímž se zvětšil aspoň o trochu prostor na vlastní model. Kolejiště je poskládáno z kolejnic fy PIKO . Nejedná se o kolejová pole a pruty, ale o jednotlivé segmenty u kterých krásně vycházelo spojení kruhu dokola bez jediného řezání apod. Jedinou slabinou tohoto systému je, že se po čase koleje začnou hýbat a budou cik cak narozdíl od prutů, které by se prohly do oblouku. Pevně doufám, že se to nestane. Koleje byly lepeny epoxidovou prykyřicí a potom ještě následovalo lepení Herkulesem při sypání štěrku.

Nejsem moc silný co se elektřiny týče, a tak je zapojení úseků jen vypínač a nic víc, do budoucna s pomocí kamarádů z Julisky plánuji nový ovládací panel s indikací  včetně elektrického přestavování výměn, které jsou dosavadně na ruční pohon. Nyní probíhá výměna přestavníků výhybek a zapojování nové ovládacího panelu...

Ale teď k životu na kolejišti.

Vesničku Stradonice tvoří malá obytná zástavba sestávající z dvou obytných domů, v jejichž přízemí sídlí stradonický zelinář nebo zatím nezprovozněná lékarna. Přes náměstí s fontánou a vzrostlým dubem uvidíme obchod s potravinami pana Grubera. V jeho zahradě rostou dva ovocné stromy a záhonky plné chutné zeleniny, které jsou pak jistě předmětem prodeje v jeho obchodě. U přejezdu byla postavena pěkná rodinná vilka ve stylu 80. let patřící místnímu podnikateli a jeho rodině. Ve vesnici také nechybí kostelík se hřbitovem a vedle nádraží parkoviště. Uprostřed pomyslného náměstí je městská kašna a okolo malý

parčík. Ten mám v plánu situovat jinak a upravit toto místo ke spokojenosti obyvatel vesnice.

Nad vesnicí  se vypíná kopec na jehož vrcholku byl postaven jedním rytiřským rodem ve 12. století hrad. Z toho již zůstala zřícenina, avšak velice zachovalá. Tvrdí se, že se zde v noci objevuje v hradní věži bílý přízrak.(To je další plán do budoucna, kdy hodlám dát do věže svítící "strašidýlko"). K hradní zřícenině vedou dvě cety, které se těsně pod hradem spojují. Jedná vede od železníční zastávky Podhradí a druhá od přejezdu na pravém stradonickém zhlaví. Obě cesty jsou hojně využívány turisty směřujícími na hrad.